Když se před pár lety objevily první fotky nového Jeepu Cherokee, rozdělily automobilový svět na dva tábory. Jeden ho nenáviděl hned od začátku, druhý zaujal nový design a nový náhled na věc. A těch druhých bylo nakonec víc, protože teď můžeme nový Cherokee řídit.
Že máte tu čest s Jeepem je jasné hned od začátku. Sedm výrazných žeber na masce prostě z Jeepu nikdy nezmizí a bude vždy hlavním poznávacím znakem. Zato šikmá nízká světla jsou novinkou stejně jako uhlazená silueta auta, které v předchozích generacích kombinovalo terénní schopnosti, užitek a slušný komfort. To je ale pryč a nový Cherokee míří především na silnici.
Design je subjektivní věc, někomu se může líbit, nekomu ne, ale faktem je, že je jiný a to se dnes cení, protože na první pohled víte, s jakým autem máte tu čest. A to se dnes daří už velmi zřídka.
Že jedete v Jeepu poznáte okamžitě i v interiéru, který se svým designem blíží spíš většímu Grand Cherokee, než menšímu Renegadu. Také za to samozřejmě připlácíte. Mezi pohodlnými sedačkami a před obrazovkou multimediálního systému je volič devitistupňové převodovky ZF, kterou měl Jeep ve svých útrobách jako první.
Pod kapotou je dieselový čtyřválec 2.2 o výkonu 147 kW s točivým momentem 440 Nm. Převodovka se pak stará o optimální využití jeho výkonu a samozřejmě o co nejpříznivější spotřebu. Pohon je samozřejmě spjat s náhonem 4×4.
V terénu to už není ono
Motor má příjemný a kultivovaný chod a pokud se nějak extra nesoustředíte na zvuk, máte stejně jako kolega, kterého jsem vezl problém rozeznat, zda jde o benzínový, nebo naftový agregát.
Jak jsem psal výše, o nejlepší využití potenciálu motoru by se měla starat převodovka, která to dělá naprosto perfektně. Mimo terén nevyužijete první rychlostní stupeň a převodovka nechává auto rozjíždět na dvojku. Pak už nemáte šanci poznat, jaký kvalt je zařazený, protože převodovka řadí samozřejmě bez škubání a bez toho, aby jste si toho všimli.
Při normální jízdě drží motor v nízkých otáčkách, ale jakmile potřebujete, přichází velmi rychlý kickdown a vy si můžete naplno užít výkon motoru. Ten sice na váhu auta není nijak oslnivý, ale do pohodlné kožené sedačky vás zatlačit dokáže.
Podvozek je naladěný především na běžné silnice, kde funguje perfektně. Auto dává dobrou odezvu od vozovky a čtyřkolka dává autu nebývalou stabilitu. Je pak celkem jedno, jestli je sucho, mrzne, prší, nebo je nasněženo. Auto je vždy stabilní a pokud to náhodou někde přeženete, zasáhne elektronika. Tu ale můžete vypnout a užívat si třeba řádění na sněhu.
Auto jsme vzali i na terénní polygon, kde jsme se konečně mohli přesvědčit, jak si povede v terénu. Nejvíce vás bude omezovat světlá výška a nájezdový úhel na předku, který je třeba si hlídat především při najíždění do výjezdu. S ním si pak už čtyřkolka poradí jako nic. Auto šplhalo i po zasněženém betonu naprosto samozřejmě, jen občas na mě problikla kontrola trakce.
Ta zasahuje velmi vehementně i v zatáčkách na sněhu a pokud se opravdu hodně nesnažíte, auto neutrhnete. Ale stačí vypnout elektroniku a zábava může začít. Jeep má také možnost trvale vypnout systém start-stop, což já osobně oceňuji.
Nezávislé zavěšení kol se pochopitelně nemá moc rádo s křížením náprav, ale všechny překážky, na které jsme Jeep vzali nakonec přejel bez ztráty kytičky a to je to hlavní. Na offroad do Rumunska bych si ale přeci jen koupil starší generaci.
Jeep Grand Cherokee je bezesporu výjimečné auto a to nejen svým designem. Nabízí americký komfort v kombinaci s evropskou spolehlivostí, úsporností a praktičností. Pokud tedy nechcete zapadnout do šedi japonských a korejských aut a nemáte moc blízko k Německu, je Jeep jasnou volbou, která vám kromě zajímavého SUV nabídne i kus životního stylu.
Technické adage
Autor: Matěj Oliva, Foto: František Chobot