Stále dokola píšeme, že sportovní side-by-side jsou super, ale není s nimi kde jezdit. O novince od Arctic Catu to platí dvojnásob, dokud totiž nejedete sakra rychle, tuhle mašinu si neužijete. No a dovozce Arctic Catu do ČR nám konečně dal možnost prohnat se po pořádném pískovišti.
Bledowská pustina je tak trochu přírodní anomálií, jde o několik hektarů poctivého pouštního písku proloženého několika jezery. Přestože poslední dobou písek pomalu zarůstá zelení, je tu stále ještě mnoho prostoru pro offroadová dobrodružství a Wildcat tu může ukázat, co v něm je.
O technice i prvních jízdních dojmech našich amerických kolegů jsme toho napsali už dost, takže teď konečně za volant! Tam se dostanete překvapivě snadno a je tu dostatek prostoru, což na první pohled rozhodně nečekáte. Příjemné jsou dveře z ocelových trubek, které nahrazují klasické sítě, které ze side-by-side znáte, přeci jen dávají lepší pocit bezpečí. Volant je výškově nastavitelný, okolo pedálů dost místa a ergonomie sedačky výborná. Jen v takto radikálním stroji bych si už představoval čtyřbodové pásy, na druhou stranu ne každý s ním bude závodit a sada pásů vás finančně nezruinuje.
Motor má podstatně méně uškrcený zvuk než ve čtyřkolce a dává svou sílu najevo hned na první poslech. Dvouválec reaguje díky vstřikování na přidání plynu naprosto okamžitě a při rozjezdu dokáže s Wildcatem hodně zahýbat. Bugina má na zadní nápravě klasickou rozvodovku, vepředu je pak diferenciál s elektronickou uzávěrkou. V písku nemá moc smysl jezdit se zadokolkou, Wildcat jen zbytečně hrabe a v zatáčkách je přetáčivý. Jakmile ale připnete přední náhon, chování se zklidní, řízení získá na jistotě a jízda je o hodně zábavnější.
Řízení není nijak extrémně citlivé a když chcete být rychlí, je potřeba se s volantem pořádně ohánět. To ale rozhodně není na škodu. Samostatnou kapitolou je podvozek, dlouhozdvihové tlumiče Walker Evans odvádí svou práci dokonale. Netušil jsem, co všechno se dá na side-by-side projet pod plným plynem. Tam, kde jsem se čtyřkolkou rolety opatrně přejížděl, jsem s Catem mohl držet pedál na zemi a užívat si jemné houpání v kokpitu.
Do zatáčky je lepší vjíždět pod plynem a drržet se v mírném smyku, dlouhý stroj tak zatočí mnohem rychleji a nechá si líbit i dost razantní zacházení. O případných problémech jste ale od podvozku včas informováni a jakmile by se blížilo převrácení, včas o tom víte, abyste mohli ještě jízdu korigovat a zabránit nejhoršímu. Totiž nejhoršímu… během testování se Wild Cat poroučel v rukou novinářů na bok a vždy stačilo jen včas vypnout motor, vrátit ho na všechny čtyři a mohli jsme pokračovat, celá konstrukce rámu je dostatečně kompaktní a odolná.
Hodně zajímavým zážitkem jsou skoky, ty jsou daleko intenzivnější než na čtyřkolce, ve vzduchu je přeci jen o dost větší hmotnost. Dopady jsou ale díky vysokým zdvihům tlumičů jako do peřiny. Vysoké zdvihy jsou také ku prospěchu prostupnosti terénem, která je dostatečná na to, abyste se nemuseli bát trialovějších pasáží nebo hlubokých kolejí od traktoru. Nejlépe se ale Wild Cat cítí na rychlých cestách s táhlými zatáčkami, roletami a skoky. Daní za výkony, které stroj podává je spotřeba, kterou se nám nepodařilo zodpovědně změřit, ale pod deset na sto se rozhodně nedostanete.
Jízda se spolujezdcem není díky výkonu a vyvážené konstrukci v podstatě znát, jediné, co vás bude trápit je řev vyděšeného nešťastníka, který nevěděl, do čeho jde. Spolujezdec má samozřejmě stejný komfort, jako řidič, k dispozici má dokonce i schránku na drobnosti a výbavu. Jediným zásadním nedostatkem je absence madla. Držet se můžete jen za dveře, což není úplně ono. Pásy vás na místě neudrží a bylo by dobré mít před sebou poctivé mádlo, kterého se můžete chytit.
Jezdil jsem snad ve všech side-by-side, která jsou na trhu. Všichni výrobci, kteří se do tohoto segmentu pustili, zatím jistou část stroje mínili jako pracovní – ať už to bylo komfortním podvozkem, velkou korbičkou nebo praktickými sedačkami pro co nejsnadnější manipulaci. Wild Cat je prvním strojem stvořeným pro zábavu a závody. To je na něm sakra znát a jediné, co vám na něm bude vadit je, že u nás poušť nemáme, protože tahle zelená potvora si zaslouží pořádné pískoviště na hraní.
Autor: Matěj Oliva, foto: Tereza Kubátová