Druhé kolo na hlíně – Journeyman Gladiator Z6

Už v zimě jsme testovali novinku s volantem od Journeymanu. Bohužel nezajetý nový stroj v kombinaci se závějemi sněhu nedává testu moc velkou vypovídací hodnotu, takže jsme si nové vozítko hlavně představili a tentokrát se budeme věnovat čistě jízdním dojmům na hlíně, v bahně a na suché silnici.

Z6 si přes krátkou dobu, která uplynula od jeho představení vysloužilo dvě zásadní inovace. Tou první je sériově montovaný variátor CV-tech, který pochází z Kanady a měl by čtyřkolce dodat rozjezd bez sebemenšího prokluzu řemenu a zároveň by měl autíčko naučit brzdit motorem. No a druhá inovace si můžete všimnout na první pohled. Jsou to velká, čtrnáctipalcová litá kola obutá do pneumatik CST. Gladiator s nimi nejen podstatně lépe vypadá, ale měl by mít i lepší jízdní vlastnosti a zlepší se samozřejmě také maximálka.

Za volant Gladiátora usedám s trochou strachu z nedostatku prostoru. Do kabiny se musím sice trochu soukat, ale místa je tu i pro vyšší postavy překvapivě dost, co mi ale hodně vadilo byla řadící páka, která se mi v každé zatáčce, nebo na každé nerovnosti zaryla do stehna, no nic příjemného. Sedačky jsou celkem příjemné, na volant dosáhnu akorát a čtyřbodové pásy by měly řidiči dodat pocit sucha a bezpečí. Nečekejte samozřejmě značkové pásy, jako jsou v závodních autech, k těm mají ty čínské opravdu daleko, ale svůj základní úkol plní znamenitě.

Pokud od svezení v Z6 čekáte stejné zážitky jako v nadupaném RZR, se kterým veřejnost ráda Journeyman srovnává, tak rovnou zapomeňte. Cena o více než sto tisíc nižší se musí zákonitě projevit a jednoválcová šestistovka nemůže konkurovat velkému dvouválci. Na závody tedy Z6 rozhodně stavěná není. Pokud vás ale lákají nejen offroadové výlety a nechcete mít svou drahou polovičku pořád za zády, bude Z6 výborná volba. Jednoválcový motor má dost točivého momentu při rozjezdech a Z6 vyráží velice svižně. Řízení je příjemné a dává řidiči dostatek informací o tom, co se děje pod koly. Z6 má dost úzkou stavbu a do značné míry vychází z podvozku Gladiatora X6. To je samozřejmě nevýhoda na motokrosové trati, zato při endurových projížďkách jistě oceníte, že se vejdete tam, kam ostatní čtyřkolky a neděláte zbytečnou paseku.

Podvozek pracuje velice dobře a filtruje nerovnosti v rámci možností side-by-side, dokud nezačne zet šestku limitovat nízká maximálka zvládne i při malém závodění na polňačkách držet krok s konvenčními čtyřkolkami. Řidič ale musí být hodně obezřetný při rychlých průjezdech zatáčkou, kde stačí, aby se kola zapřela a můžete mít s kočírováním auta na dvou kolech dost práce. Překvapivě dobře si Z6 vede při jízdě ve středně těžkém terénu, kde zvládne i dost náročné výjezdy, jak můžete vidět na našem videu. Velkou zábavou jsou samozřejmě i brody a létající voda okolo auta. Zde je třeba zmínit, že i po dlouhém řádění ve vodě zůstane řidič v suchu, to samozřejmě také hraje ve prospěch side-by-side. V těžším terénu samozřejmě oceníte pohon 4×4, stejně jako velice hladce jdoucí převodovku. Velice slušně Z6 i brzdí, přestože nemáte možnost rozdělit brzdný účinek na přední, nebo zadní kola, dá se i při tvrdém brzdění dobře kontrolovat.

Jaký tedy Z6 zanechal dojem po druhém testu? Rozhodně u nás stoupl v hodnocení, rozhodně ho nebudeme jako některé redakce přirovnávat k Polarisu, to by si ani jeden ze strojů nezasloužil. Gladiator je vynikající stroj pro rekreační ježdění, dokáže odvédst i nějakou tu práci a finančně vás nezruinuje. Spotřeba jednoválce je velice přívětivá. Cena stroje navíc prolomila magickou dvousettisícovu hranici a přiblížila tak kategorii Side-by-side širší základně jezdců.


Autor: Matěj Oliva, Foto: Jan Altner

Druhé kolo na hlíně – Journeyman Gladiator Z6
Přesunout se na začátek