Honda CR-V – redakční test

Není žádným tajemstvím, že na trh SUV se chystá vtrhnout faceliftovaná verze populární Hondy CR-V, do Evropy by se měla ale dostat až na podzim a Honda připravila pro své zákazníky hodně zajímavou akci na současný model CR-V, který se nám dostal v zimě do rukou.

Vzhledem k počasí, které v době testování panovalo jsem vyzvedával Hondu s velkou zvědavostí, jak se ukáže na náledí, sněhu a jak se bude chovat v extrémních mrazech, které panovaly. Testovaný stroj jsme dostali ve výbavě Comfort a motorizací 2.2 i-DTEC a šestistupňovým manuálem. Výbava Comfort obsahuje kromě jiného přední mlhovky, parkovací senzory, duální automatickou klimatizaci, kožený volant a řadící páku a textilní interiér. Za cenu 689 000 dostáváte velice slušnou muziku.

Motor pohání všechna čtyři kola, jako dvoukolku CR-V koupit nemůžete, což je vlastně dobře. Dieselový čtyřválec je přeplňovaný turbem a disponuje výkonem 150 koní ve 4000 otáčkách a točivým momentem 350 Nm ve dvou tisících. Honda udává zrychlení z nuly na sto za 9,6 s, kterému lze po našich zkušenostech věřit.

Hondě CR-V je často vyčítáno, že designově působí jako dámské auto. K tomu se bohužel musíme trochu přiklonit. V námi testované červené barvě auto působí opravdu dost neagresivně, přestože je doplněno plastovými kryty spodní části podvozku. Ve stříbrné už je vzhled auta daleko agresivnější. Na druhou stranu výrazná červená barva je nepřehlédnutelná.

Interiér auta je typická Honda poslední doby. Vše je přehledné s jednoduchým, ale elegantním designem. Většina dílů je sice z plastu, ten ale působí kvalitně a příjemně. Nechybí celá řada úložných prostor, což je v této třídě tak nějak samozřejmé. Sedačky jsou přiměřeně tvrdé a jsou plně nastavitelné, takže vhodnou polohu si najde každý. Boční vedení je poměrně slušné, takže si můžete dovolit i sportovnější jízdu. Spolujezdci na zadních sedačkách mají dostatek místa, stěžovat si můžou jen na nedostatečné vytápění vozu v zadní části. Zavazadlový prostor pojme 513 litrů, po sklopení sedaček pak až 955 litrů. Sklápění zadních opěrek a celých sedaček je jednoduché a intuitivní, stejně jako jejich návrat do původní polohy.

Silnice

Teď už ale za volant. Jak jsem psal na začátku článku, při testech nás čekalo hodně nepříjemné počasí, tedy nepříjemné, když neřídíte CR-V. Na zasněžené silnici, či namrzlém parkovišti totiž začíná ta pravá zábava. Diesel pod kapotou má dostatek výkonu, ale přeci jen, abyste Hondu pořádně rozhýbali, budete muset často sahat po řadící páce, která ovládá přesnou převodovku. Chod řadící páky je poměrně krátký a přeřazení je tak dílem okamžiku.

S citem na plynovém pedálu si hlavu moc lámat nemusíte. Nějaké cukání pružný diesel nedovolí a pokud budete mít na kolech moc točivého momentu, elektronika vás včas utne v rozletu. Stejné je to i při průjezdech zatáček, nebo brzdění. Dokud vše zvládají asistenti, máte v CR-V pocit naprostého klidu, sucha a bezpečí. Pokud to ale opravdu přeženete a auto se utrhne do většího smyku, je to už jen na vás a věřte, že rovnat přeci jen dost těžké SUV na namrzlé silnici není nic jednoduchého. To je možná to, co bych Hondě na silnici vyčetl. Řidič má pocit, že auto se řídí samo a nemá tušení, co se děje na vozovce, to je vynikající do doby, než dojde na opravdu krizovou situaci, o které se řidič dozví poměrně pozdě. Tady už se ale bavíme o dost specifické situaci, kterou jen málokterý majitel SUV bude vyhledávat.

Offroad

CR-V není povahou žádný velký offroad, ale jak už máme ve zvyku, vydali jsme se něco najezdit po lesních a polních cestách. Tady se projeví tužší podvozek, který na silnici umožňuje velice stabilní průjezdy zatáček, v terénu ale rozhodně není tím, po čem byste toužili. Výsledný efekt je takový, že v autě cítíte každý kámen a nerovnost, která na cestě je. V kabině pak máte pocit, že autu už hodně ubližujete a raději uberete, nebo to vezmete okolo. I tak se ale na polňačkách CR-V rozhodně neztratí, i když k prvnímu modelu této řady už má opravdu dost daleko. Za co jsem byl ale Hondě vděčný je možnost vypnout parkovacího asistenta, když totiž projíždíte trávou, nebo hustou vánicí, senzory to vyhodnocují jako nebezpečné přiblížení překážce a dávají to dost hlasitě najevo.

Týden strávený za volantem CR-V v nejtužších mrazech, které nás letos potkaly rozhodně stál za to a Honda ukazuje, že přestože už má svého nástupce, rozhodně nepatří do starého železa. Od původního CR-V, kterému se ještě říkalo Offroad je sice už dost vzdálená, ale ukazuje, že na rozbitých a zmrzlých silnicích dokáže dopřát posádce pohodlnou a bezpečnou jízdu a konec konců o to přeci ve třídě SUV jde. No a pak je tu cena, která je hodně silným argumentem. Za své peníze dostanete prověřené SUV s velice slušnou výbavou, které za tuto cenu bude jen velmi těžko hledat konkurenci.



Autor: Matěj Oliva, Foto: Jan Altner

Honda CR-V – redakční test

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Přesunout se na začátek