Když nás někdo nabourá, je to nepříjemná situace. A ještě horší může být následné řešení s viníkovou pojišťovnou. Ta se obvykle snaží zaplatit co nejméně a mnohdy je jednání s ní na dlouhou trať. Jaké možnosti úhrady škod vlastně existují, které se vyplatí majitelům nabouraného auta a které spíše pojišťovně?
Rozdíl v ceně před a po poškození
Jedná se často o situaci, kdy likvidátor označí škodu takzvaně za totální. V tom případě nemá cenu auto opravovat a pojišťovna uhradí rozdíl v cenách ve chvíli těsně před nehodou a po nehodě. To, jakou cenu má nabourané auto, obvykle určí aukce, kterou organizuje pojišťovna. Stanovená cena je také ta, za kterou pojišťovna garantuje konkrétní odkup. Ten ale není povinný a majitel nabouraného vozu může klidně auto prodat někomu jinému za více a tak na tom vydělat.
Náhrada skutečných nákladů
Jedná se o situaci, kdy jsou hrazeny veškeré skutečné náklady na uvedení vozidla do původního stavu. Nutno říci, že tato metoda není u pojišťoven příliš populární a často zde vznikají spory. Hlavně proto, že při opravě je použitý díl nový, zatímco pojišťovna je ochotna uhradit jenom výměnu za použitý – i proto, že v době nehody už auto bylo opotřebované. Pojišťovny v tomto případě nejčastěji krátí plnění a pro majitele auta je tento postup značně nevýhodný.
Likvidace rozpočtem
Jedná se o postup, u kterého se řeší především opotřebení auta, jeho cena před i po střetu a přibližná cena opravy. Tu dostává poškozený bez nutnosti dokládat skutečnou cenu opravy. Pokud je vyšší, nastává problém jako v předchozím případě. Cena opravy však může být nižší, často při realizaci svépomocí a využití levných dílů. Někdy tedy může vydělat pojišťovna, jindy zase samotný poškozený. Je proto namístě tento způsob řešení dobře spočítat, ideálně už s mechanikem, který bude dávat konkrétní auto dohromady.
Zdroj: https://www.caranddriver.com/car-insurance/a32619931/how-to-fight-insurance-company-totaled-car/